![]() |
Jenže já jsem netušil, že to bude tolik stát, počítal jsem, že do všeho dám nějakých 4-5000 Kč. A to jsem ještě měl do začátku štěstí, protože jeden starý varhaník mi daroval docela pěkně udělaný varhanní hrací stůl se dvěma manuály, který si jeho syn kdysi zamýšlel ozvučit, ale nikdy k tomu nedošlo. Byl na kovových nohách v umně vyvedené skříňce. (Na fotografii, která byla pořízena těsně po vyrobení někdy na sklonku sedmdesátých let, si ale všimněte šíleně zpackaných rozsahů manuálů.) |
Tvrdost úhozu - Druckpunkt (odpor vzduchového ventilu)
Z klasických varhan jsme zvyklí, že klávesa klade určitý odpor. A nejen to, počáteční odpor se v určitém okamžiku "zlomí" a zbytek ponoru klávesy už jde zmáčknout lehce. Myslím, že se tomu říká Druckpunkt. Je to prostě odpor, který působí vzduchový ventil pod píšťalou, než se otevře. Na pneumatických varhanách se pochopitelně s tímto nesetkáte, takže pokud chcete imitovat pneumatiku, nemusíte se tím zabývat a ke každé klávese dáte měkké pérko, které Vám ji bude vracet. |
![]() |
Nohy (bočnice) hracího stolu, výška hracího stolu
Důležité je, aby rozteč nohou, na kterých hrací stůl stojí, byla nějakých 127 cm, aby se pod to dal částečně zasunout pedál.
Z původních rovných kovových
mi podle nákresu, který jsem mu zhotovil, udělal místní zámečník nové
rozšířené za 250 Kč.
POZOR! Já jsem udělal závažnou chybu. Nechal jsem si udělat vinkl na obou
stranách stejný. Teď mi ale pedál nezařezává s manuály. Správně má pod sebou být
c1 manuálu s malým c pedálu, nebo d1 manuálu s malým d pedálu.
Jak vidno, já mám pod c1
manuálu malé d pedálu a to rozhodně není ideální.
Jak vysoký má být hrací stůl? Zde je nákres původně podle Bělského (Adelunga),
který jsem si upravil na své poměry.
Kontakty na klávesách, MIDI vysílače
![]() |
To nejdůležitější, aby nástroj hrál, jsou kontakty vzadu na klávesách, které způsobí, že stisk klávesy bude něčím zaznamenán a správně vyhodnocen. Je čas nakreslit schéma zapojení kláves k počítači (nebo k libovolnému jinému generátoru zvuků, který umí pracovat s přicházejícími MIDI signály, to může být expander, to může být samohrajka, nejelegantnější je, podle mne počítač). Mezi klávesami a počítačem musí být krabička (na schématu žlutá), která bude převádět kontakty jednotlivých kláves na MIDI signály, které potom může počítač zpracovat. |
Použijete-li MOP-56 musíte koupit 4 (2 manuály, pedál, rejstříková táhla) a nějak je spojit k sobě, aby do počítače šla už jen jedna šňůra. Lze to dvojím způsobem. Do série nebo paralelně. Máte-li MOP-56 je výhodnější zapojení sériové. Každý MOP má totiž nejen zdířku MIDI-OUT, ale také MIDI-IN, takže ty čtyři krabičky prostě zapojíte za sebe. Sice je pravda, že tak vzniká určité zpoždění signálu, ale to je tak malé (nějaké milisekundy), že jej uchem prostě nemáte šanci zaznamenat. Krabičky od firmy BERIO nemají MIDI-IN porty, takže tam připadá v úvahu pouze paralelní zapojení. To má ovšem tu nevýhodu, že si musíte koupit ještě jedno zařízení, tzv. MIDI MERGE BOX, který Vám ty čtyři přicházející signály sloučí, aby na výstupu už šly všecky společně. Vzhledem k tomu, že toto zařízení je poměrně drahé a navíc ještě před nedávnem se MERGE Boxy se 4 vstupy vůbec nevyráběly, je toto zapojení méně elegantní. Mám tedy 4 MOPy-56, všechny jsem je uložil do hracího stolu. Nastaví se tak, aby každý vysílal na jiném kanálu, aby byly všechny manuály nezávislé. O ostatní se postará počítač, do kterého jsou v sériovém zapojení svedeny.
Doplnění r. 2004:
Řešení pomocí modulů BERIO midi je
jednodušší, pro emulaci dvoumanuálu Vám stačí jediný modul T-Organ, do kterého
zapojíte všecky dráty od všech manuálů, pedálu i rejstříkových táhel, takže z
něj už Vám vede pouze jediné MIDI OUT do počítače. Je to levnější než 4x MOP-56,
vyzkoušel jsem to také, chodí bez závad, takže doporučuji jako alternativu. U
T-Organu se mi také líbí dva kontinuelní kontroléry, které se dají využít na
crescendo nebo žaluzie. Výborná věc, to MOP-56 neumí.
Matice spínačů
Co Vás ale nemine, je výroba tzv. klávesové matice spínačů, takže stejně trochu
toho radioamatérství potřebovat budete. Co to je, ta matice spínačů? Je to
vlastně systém zapojení kontaktů na každé klávese k sobě navzájem a ke drátkům,
které vedou do MOPu-56. Kdybyste tam chtěli zapojit každou klávesu zvlášť
potřebovali byste totiž 56x2 drátků (od každé klávesy dva). To je moc. Proto se
udělá finta, kdy máte dvě skupiny drátků (7 + 8, to už je normální
patnáctižílový kabel) a klávesy k nim zapojíte tak, že na každou vyjde jedinečná
kombinace dvou drátků z obou skupin. Jednoduchou násobilkou Vám vyjde, že k 7 +
8 drátkům můžete připojit 7 x 8 kláves, tedy právě 56. Schéma zapojení je dobře
popsáno v příručce, kterou Vám prodají s MOPem, takže se nemusíte ničeho bát. Já
jsem volil místo drátků plošné spoje (aspoň drží na místě a různě se nekroutí).
Kontakt, vodivá guma nebo magnetický kontakt
Teď musíte vyřešit, jak vyvoláte klávesou kontakt. Buďto použijete vodivou gumu,
která, když dosedne na určité místo na plošném spoji, kontakt vyvolá. Zkoušel
jsem to, protože to je levné řešení (50 cm gumy stojí cca 30 Kč). Avšak výsledky
byly žalostné. Potřebujete klávesu domáčknout poměrně velkou silou a navíc ji
tak musíte i držet, protože jakmile napětí povolí, guma přestane doléhat a
kontakt se přeruší. Navíc ten dotisk je dost tvrdý. Toto řešení jsem opustil.
Možná by se dalo ale využít pro pedál, noha má větší sílu než prst. Takže jsem
adoptoval dražší cestu, cestu magnetických relé v kombinaci s magnetky na
koncích kláves. Toto je
magnetický jazýčkový kontakt a diody. Je to elektronická součástka, kdy jsou ve skleněném
pouzdře zatavené dva drátky naproti sobě, uvnitř pár setin milimetru od sebe.
Jakmile k součástce přiblížíte magnet, oba drátky uvnitř se spojí a vyvolá se
tak elektrický kontakt. Dají se koupit různé druhy, ale jediný, který mi
fungoval byl malý zelený za 17 Kč kus, ostatní vyžadovali příliš velký magnet,
který by vyvolal sepnutí součástky. To byla druhá nejdražší věc mých varhan,
protože pro dvoumanuál potřebujete 2 x 56 + 30 (pro pedál) kontaktů, tedy celkem
cca 2 400 Kč. Takže jsem naproti
každé klávese na plošný spoj napájel magnetická relé. Za každým magnetickým
kontaktem musí být malá dioda (ty jsou ale levné, cca 70 hal. za kus). Každé
magnetické relé je natočeno ke své klávese, na které je
vzadu přilepený malinký
magnet (já bohužel nesehnal malé, takže jsem sekal na kousky trochu větší). Ty
magnetky jsem na klávesy nelepil přímo, ale na kousku suchého zipu, aby se to
dalo dodatečně štelovat. Když stisknete
klávesu, přiblíží se magnet k relé, to sepne a nastane kontakt. Jakkoli si
uděláte magnetky nastavitelné, počítejte s tím, že se Vám stejně nikdy nepodaří
nastavit všecky tak, aby klávesy celého manuálu spínaly ve stejný okamžik.
Manuál bude vždycky mírně nevyrovnaný, ale i to nakonec může nastat u starých
klasických varhan, takže to přispívá k autenticitě zážitku. Stejně jak to, že
občas nějaký magnet upadne, takže klávesa nespíná vůbec, nebo naopak relé
nevypne, takže klávesa visí.
Rejstříkové sklopky (táhla)
Nastává zásadní otázka: jak vyřešit problém rejstříkových sklopek. Jakým
způsobem počítači sdělit informaci o tom, jaký rejstřík chceme, aby právě hrál.
Jak se dozvíme v kapitole o programech, vždy se to řeší tak, že se na varhanách
vůbec nerejstříkuje a vše se obstarává myší nebo klávesnicí přímo na obrazovce
počítače. Nemusím zdůrazňovat, že tohle řešení mi od začátku připadlo velmi
odpudivé, nevarhanní, nepraktické - představte si nutnost sedět stále někde v
blízkosti obrazovky počítače a rukou se z manuálu natahovat někde po myši. Fuj.
Přemýšlel jsem, jak na to vyzrát. Řešení jsem našel a zde Vám ho představuji.
Ačkoliv je to řešení ve světě MIDI docela prý běžné, myslím, že pro imitaci
varhanních rejstříků jej využívám jako první na světě. Aspoň jsem nikde nic
podobného nečetl. V čem tedy spočívá?
Kupodivu rejstříkové sklopky nebo táhla vyrobíme úplně stejným způsobem jako klaviratury. Vaše rejstříkové sklopky budou vlastně dalším manuálem, další klaviraturou. Použijeme tudíž také tutéž matici spínačů, kterou vyvedete buď do samostatného MOPu-56 (pak máte možnost až 56 rejstříků. A když prostudujete návod k MOPu-56, tak jich můžete mít až 60 - každý MOP má totiž ještě Footswitch, který může sloužit jako další rejstřík), nebo ji napojte do stejného MOPu-56, který používáte pro pedál. Ten má totiž maximálně jenom 30 kláves (C-f1), takže Vám zbývá ještě 26 volných (fis1-g3) - a i to na normální varhany stačí. Ušetříte tak jeden MOP-56. Nedivte se, že rejstříky budou vlastně hrát noty(!), s tím si počítač poradí. To je tedy můj největší trumf. Pokud se Vám líbí, užijte ho dle libosti ... Další podrobnosti viz kapitolu o programech Timidity a MIDI-OX. U rejstříků nepotřebujete žádné magnetické kontakty, protože kontakt zajistí buďto sklopka (prostě vypínač stejný jako se používá na rozsvěcování lampičky) nebo si už nějak poradíte, pokud byste chtěli mít něco hezčího.
Aktuální dispozice mého stroje (libovolně měnitelná).
Pokud zrovna Vy nemáte nějaký ten nefunkční hrací stůl, který by už byl jinak k vyhození, nezoufejte. Kupte "za odvoz" pianino, o kterém už odborník prohlásil, že je nenaladitelné, vyřežte z něj rám s klapkami (jen klapky, kladívka a další mechanika je Vám k ničemu), z toho vyřežte libovolné čtyři a půl oktávy (chcete-li být moderní klidně i pět oktáv) - ale pozor, abyste vybrali takový kus klaviratury, kde rám, na němž klapky spočívají bude tvořit nějaký vhodný tvar, aby se Vám to celé nerozpadlo -, obložte to nějakými prkénky (které třeba také získáte z toho pianina) a máte manuál. Pořídíte-li si dva takové staré klavíry, můžete mít i dvoumanuál. V každé Annonci se dá najít nešťastník, který se nepoužitelného klavíru rád zbaví. Podobně by se dalo využít též nehrající harmonium, tam byste možná mohli pouze vykuchat vnitřnosti a jinak to nechat vcelku, ale to jsem nezkoušel. Zase by mohl být problém s pedálem. Máte-li někdo s tím nějaké zkušenosti, napište o tom webovou stránku pro poučení ostatním. Opět myslete na to, že rozteč nohou, na kterých hrací stůl stojí musí být aspoň tak 127 cm kvůli pedálu. Můžete udělat např. stůl celodřevěný - nohy (bočnice) mohou být z obložení pianina, to bývá většinou i krásně povrchově upravené.
A pokud nechcete hrát zrovna na "slonovinu" a nevadí Vám samohrajky, kupte si libovolně levné Casio nebo Yamahu a máte po starosti. Dáte za to 3-4000 Kč a máte manuál taky. Dejte si dvě nad sebe na umně udělaný držák (stůl, při jeho výrobě nebo při jeho hledání myslete na to, že rozteč nohou dole musí být aspoň 127 cm, aby se tam dal částečně zasunout pedál), a můžete mít i ten dvoumanuál. Toto řešení je ale vhodné opravdu jen pro ty, kdo si netroufají na trochu manuální práce. U samohrajky ale nemusíte řešit další důležitou věc, totiž generování MIDI signálů. Musíte si koupit takový typ, který umí MIDI-IN a MIDI-OUT (vzadu má pětikolíkové zdířky s těmito nápisy) a ještě lepší je, když můžete klaviratuře libovolně přiřazovat vysílající MIDI kanál (Keyboard MIDI channel). Normálně toto umí i levná Casia, zatímco třeba Yamahy mají většinou napevno nastaven vysílající kanál č. 1 (příp. č 2 používáte-li funkci SPLIT). S ostatními značkami nemám žádné zkušenosti. Každopádně ale ušetříte za převaděče kontaktů na MIDI signály (MOP-56), protože tuhle práci samohrajky umí.